sobota 1. listopadu 2014

SPLNĚNÝ SEN - NEW YORK 2014

Dlouho jsem sem nic nenapsala, prostě jsem se na to nějak necítila... Ale jsem zpět v plné síle, připravená vám toho spoustu sdělit. A právě teď se chystám sdělit něco, na co se mě už spousta lidí ptala - prázdninový výlet do New Yorku s mojí skupinou <33...

Popravdě ani nevím kde začít, bylo to prostě neuvěřitelné a mně se splnil sen. Když jsme vyhráli Taneční skupinu roku, byla jsem tak strašně šťastná, plakala jsem štěstím, měla jsem kolem sebe všechny lidi, kteří jsou pro mě důležití a prožili to se mnou. Den před odletem jsem začla být nervózní, protože se strašně bojím létání. Ale zatím jsem se držela. Sbalila jsem si a nemohla už ani dospat. A bylo to tu! 22. srpna v poledne jsme se se skupinou sešli u Alessandrie v HK a vyrazili směr Polsko, odkud jsme měli letět do Helsinek a z Helsinek následně do New Yorku.
Z Polska do Helsinek byla cesta krátká, ale pak přišla největší havárka celého tripu. Do Helsinek na letiště jsme dorazili asi ve dvě ráno a ustlali jsme si tam všude možně kde se dalo. Museli jsme čekat 12 hodin na let do NY! Bylo to hrozný, šílený, únavný, nepohodlný, byla nám zima... No prostě nic příjemnýho. Ale nakonec jsme se přece jen dočkali a nyní nás čekal pro změnu 8 hodinový let do cíle. Aaaaa! Myslela jsem, že mě klepne pepka. Ale zvládla jsem to!
KONEČNĚ! Konečně jsme dorazili na místo. Z letištních terminálů jsme se dostali vlakem blíž do centra. Tam nás vyzvedli přátelé a šli jsme zařizovat ubytování. No upřímně si řekněme, nebylo to nic extra, ale my jsme byli tak šťastní, že vůbec v New Yorku můžeme být, že nám to bylo šuma fuk. Nebrala jsem si s sebou skoro žádné oblečení, protože jsem počítala s tím, že si tam hodně nakoupím a zpět poletím s plným kufrem, a to se taky stalo.
Nebudu vám tu převypravovat den po dni, byla to prostě a jednoduše nádhera. Na Times Square jsme měli na ''židličkách'' takovou základnu, kde jsme se scházeli, natáčeli jsme tam klip a záběry do reportáže pro Českou televizi. Byli jsme v Central parku, kde jsme trénovali na naše vystoupení, pobratřili jsme se tam s místníma černošskýma tanečníkama, byla jsem tak šťastná a veselá, že to nejde ani popsat. Byli jsme na místech, kde se natáčelo Sám doma:D, byli jsme shoppovat, v China Town, na Canal street,... největší peklo pro nás bylo to metro - milion tras, milion barev, písmen, uptown, downtown, express,... no kdo se v tom má vyznat. Takže když jsme se s Markétkou dvakrát vydaly někam po NY sami, dvakrát z toho jsme se ztratily:D! Bylo tam pořád 40°C, v metru vevnitř byla šílená zima, na nástupištích zase šílený vedro. Jeden den jsme jeli na Coney Island na pláž a na koupačku. Pro mě osobně byl největší zážitek asi Brooklynský most, na kterém jsem byla při západu slunce a totálně jsem oněměla. Větší nádheru jsem jakživ neviděla, prostě mě to pohltilo a já bych tam vydržela hodiny jenom sedět a pozorovat to. Dál jsme se byli samozřejmě podívat taky na slavnou Sochu Svobody. Jeli jsme kolem ní lodí. Nejvíce mi na tom přišlo vtipné, že vedle mě seděla černoška se sluchátkama a batohem na zádech a jela prostě kolem Sochy Svobody domů ze školy, zatímco my jsme tam šíleli a jak magoři všechno fotili:D. Taky jsme byli na Top of the rock, což je mrakodrap, ze kterého byl přenádherný výhled na celé noční město. Další kouzelný výhled jsme podstoupili v New Jersey na vyhlídce, kde jsme točili záběry do klipu pro Ondru Vodného, který tam byl s námi. Je toho mraky, co bych vám mohla ještě říkat o tom, kde jsme všude byli a co všechno jsme viděli, ale to bych tu byla do zítra.
Ale jelikož jsme tam jeli za výhru taneční soutěže, jeli jsme se i vzdělávat a zlepšovat v tanci. Byli jsme na různých lekcí různých lektorů, hlavně v Brodway Dance Centru nebo Spot Dance Centru. Já byla unešená z lekce Futura, se kterým jsme dělali nádherný house. Myslím, že nám to do budoucích tanečních let dalo opravdu hodně.
Můj osobní prožitek... zahojilo mi to duši, asi tak bych to řekla. Cítila jsem se jako já. Konečně šťastná a volná a spokojená. Absolutně nic mě v tu chvíli netrápilo. Ať už jsem se jen tak procházela po ulicích Brooklynu a koukala na místní architekturu domů, ať už jsem šla ráno pro snídani do obchůdku kde prodávali usměvavý černoši, ať už jsem se procházela na písčité pláži Coney Islandu nebo po betonových chodnících Manhattanu, byla jsem prostě podruhé v životě opravdu, čistě, upřímně a absolutně šťastná. Nejvíce se mi na Americe líbí, že je to vše jiné než u nás. Nemám ráda závist, pomluvy, nepřejícnost a všechny tyhle věci, které se u nás běžně dějou. Netvrdím, že tam ne. Ale ty lidi, ten přístup - no nádhera. Všichni usměvavý, společenský, všichni si chtějí povídat a opravdu je upřímně zajímá jak se máte, rodiny sedávaly před domem a jen si všichni povídali, tančili nebo hráli třeba basket. Hřiště byla zaplněná, že se pomalu prali o to, kdo si bude moct hodit na koš. Nikdo nesedí doma u počítačů, všichni jsou společně venku a ať už dělají cokoliv, tam doopravdy žijí. Miluju tu tajemnost jejich ulic, grafitti na stěnách, tenisky na drátech. Bavilo mě to zkoumat. Miluji tam všechno, byla to láska na první pohled. Nemůžu vám to ani popsat, nejde to. Tohle musíte prostě zažít na vlastní kůži. Někdo z vás si možná řekne ,,Nojo, byla v Americe a dělá z toho bůh ví co a může se z toho po*rat!'' JO! Můžu se z toho posrat. A přísahám, že byste se taky posrali, kdyby jste stáli pod Empire State Building a připadali si jak mravenec. Miluju jejich banánový muffiny, nenávidím jejich nechutnou zmrzlinu, která vypadá sice božsky, ale chutná odporně, miluju hotdogy ve fastfoodech, nesnáším americkej mekáč, kterej je oproti tomu v Čr opravdu jinej a rozhodně hnusnější, miluju jejich módu, kdy úplně každý je něco jedinečného, miluju hranolky se sýrem, miluju ty žlutý taxiky, na které zavoláte a jsou vaše, miluju, miluju, miluju!
Náš nejdůležitější den byl ale den vystoupení v Bohemia National Hall, strašně se nám to povedlo, lidi byli nadšení a já jsem zase nadšená z jejich reakcí, které jsem viděla v natočené reportáži. Ten úžasný pocit, že to stálo za to, když vám lidi vrátí všechnu tu energii, kterou jste do toho nacpali vy. Já už nemám slov, určitě jsem na spoustu věcí zapomněla, ale byla bych tu opravdu nejmíň do zítra. Mám spoustu zážitků a vzpomínek, hřeje mě jenom když si na to vzpomenu, je to zážitek na celý život! A já bych si jednou chtěla koupit jednosměrnou letenku a už se nevracet. Ale to ukáže čas. Momentálně bych ale jela hned. Popadla bych nejradši svůj kufírek a odletěla bych do ráje. Hrozně se mi po tom stýská, svírá mě to, že musím být tady, když vím, že tam by mi bylo líp. Doufám, že mi dopadne můj plán a já tam na pár měsíců odletím, ale to se všechno ještě uvidí... Už to asi zakončím, jestli jste to dočetli až sem, jste opravdu dobrý:D. Kdyby jste měli kdokoliv nějaké otázky a něco by vás zajímalo, ráda vám na to odpovím:). Byl to splněný sen, ráj na zemi, můj šálek čaje. Jsem vděčná, že jsme vyhráli TSR a jsem vděčná, že jsme dostali tuto šanci a příležitost! Děkuji svojí skupině, svojí crew, rodině, za tu celoroční dřinu, kterou jsme si podstoupili, ale stálo to za to. Mám vás moc ráda! Děkuji!
Přidávám miliardu fotek a odkaz na reportáž (kde mluvím jako blb:(:D) Užijte si to.

Česká televize reportáž - Taneční skupina roku v NY


Helsinki letiště, brzy ráno






Brooklynský most






Coney Island



Ta odporná zmrzlina!!!

V taxiku s Ondrou:D

Ve výtahu na Top of the rock

Top Of The Rock výhled


Future

S ,,paní Svobodovou'':D

Moje úžasná parta <3

Nejlepší kámoška, která to tam se mnou přežila <3


Nejnavštěvovanější


9 komentářů:

  1. Úžasný článek, krásně napsané! :-) Proč byla zmrzlina odporná? :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju:)! Ta zmrzlina byla vanilková s těma krásnýma barevnýma ozdobama. Ve skutečnosti ta vanilka neměla vůbec žádnou chuť a ty ozdoby byly strááášně hořký :D

      Vymazat
  2. Sláva, konečně nový článek! :) Píšeš úžasně, krásně se to čte. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Koukám na tvůj blog každý den, takže jsem ráda, že jsem dnes přišla a KONEČNĚ tu něco nového bylo. :D ♥ Piš, piš a piš další a další články, klidně o tom, co jsi dělala přes den, určitě to budu číst. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, moc děkuju:)) tohle mě opravdu těší! Brzy napíšu něco nového, teď už to snad tak zanedbávat nebudu!:)

      Vymazat
  4. Hoď fotku nového článku na Insta, ať víc lidí vidí, že je tu něco nového. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc krásný! :) Nejkrásnější na tom je, že jste si to vydřeli sami :) Moc hezký! :) Smekám před Vaším výkonem! (Věřím, že tréninky byly hodně náročný, ale stálo to za to.) Doufám, že se mi taky splní sen a taky ochutnám tu hnusnou zmrzlinu 3:) :D :)

    OdpovědětVymazat